Postihuje četnost výskytu náhodného jevu v n nezávislých pokusech. Příklad: pravděpodobnost, že se narodí chlapec či dívka u rodičů se 2, 3, 4,…,n dětmi. Pokud speciálně n=1, jde o alternativní rozdělení. Binomické rozdělení se vyznačuje právě n pokusy.
Pokud se o inteligenci bavíme jako o kvantitativním znaku, pak její rozdělení v populaci odpovídá normálnímu (Gaussovu) rozdělení popsanému Gaussovou křivkou.
V genetice pracujícími s dvěma základními zdroji variability: genetické a vlivu prostředí, se upřednostňuje použití binomického rozdělení nad např. normálním.
Pro aplikaci binomického rozdělení je třeba znát parametry binomického rozdělení „n“ a „p“, hodnota q je dána vztahem q = 1 – p neboli závisí na p.
Důležitým poznatkem je, že výsledkem genetického procesu nemusí být jen dva alternativní výsledky. Genotypy a fenotypy ve štěpícím potomstvu nabývají více hodnot.
Později se lze setkat se znázorněním binomického rozdělení v potomstvech jako odezvy na selekci – genetický zisk (kapitola 13.2).
